|
|
Toxicita vybraných nitraminů
Papírek, Jan ; Fojt, Pavel (oponent) ; Bednařík, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na určení toxicity vybraných nitraminů a nitrosoaminů, které musely být nejdříve syntetizovány. Z celkem 10 připravených N-nitro a N-nitrosolátek byly vybrány 4, které byly testovány testem toxicity na okřehku menším (Lemna Minor). Tímto testem byl určen faktor IC50 u dvou látek 3,7-dinitro-1,3,5,7-tetraazabicyklo [3.3.1]- nonan (DPT) a 3,7-dinitroso-1,3,5,7-tetraazabyciklo [3.3.1] nonan (DNPT), u ostatních látek se bohužel faktor nepodařil objektivně určit, protože nebyly splněny podmínky pro platnost testu. V závěru práce je na základě výsledků a pozorování porovnána toxicita N-nitro a N- nitrososloučenin.
|
|
|
Studium PET lahví z hlediska obsahu rizikových prvků
Kryštofová, Petra ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou PET lahví z hlediska možného obsahu rizikových prvků. V obalovém materiálu PET a v nápojích, které jsou v lahvích obsaženy, byly stanovovány obsahy antimonu, mědi a olova. Bylo analyzováno celkem 15 vzorků balených neperlivých a kojeneckých vod dostupných v obchodní síti ČR. PET materiál byl za optimalizovaných podmínek rozložen v kyselém prostředí působením mikrovlnného záření. Ke stanovení vybraných rizikových prvků byly na základě předpokládaných koncentrací analytu použity metody atomové absorpční spektrometrie s atomizací v plameni nebo v grafitové kyvetě. V obalovém materiálu PET bylo stanoveno od 159,35 do 265,68 mgkg-1 antimonu, stanovené hodnoty koncentrace olova byly v rozmezí 10,96-20,23 mg·kg-1 a koncentrace mědi v rozsahu 0,11-7,52 mg·kg-1.V balených vodách a v balených kojeneckých vodách byl antimon identifikován pouze ve vzorcích s označením 6a, 8a, 9a a 15a, všechny koncentrace olova byly naměřeny pod LODPb, měď byla stanovena pouze ve vzorcích 2a, 6a a 8a. V žádném ze vzorků nedošlo k překročení koncentrací daných platnou legislativou. Limity těchto kovů nejsou v obalových materiálech legislativně stanoveny, definovány jsou pouze specifické migrační limity a k jejich překročení nedošlo. Vysoká koncentrace antimonu v PET však představuje potenciální riziko kontaminace obsahu těchto obalů a následně nápojů, tekutin v nich uchovávaných.
|
|
|
Stanovení ekotoxicity vybraných chemických látek s využitím řasového testu.
Kosárová, Hedvika ; Pavlovský, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá ekotoxickou kyseliny 2-[(2,6-dichlorfenyl)anilin]benzen octové (diklofenak), kyseliny ??methyl-4-(2-methylpropyl)benzen octové (ibuprofen) a směsi diklofenaku s kadmiem s využitím řasového testu toxicity v souladu s ČSN EN ISO 8692. V teoretické části je popsána problematika léčiv v životním prostředí, dále charakteristika standardních řasových testů a alternativních testů. U všech realizovaných řasových testů toxicity byly jako testovací organismy použity zelené sladkovodní řasy Desmodesmus subspicatus. Pomocí těchto testů byly stanoveny hodnoty IrC50 pro standardní látku dichroman draselný, samotná léčiva diklofenak a ibuprofen a pro kadmium. Součástí práce je stanovení toxicity kadmia ve směsi s diklofenakem.
|
|
|
Biotransformace aromatických nitrolátek
Tomeček, Jaromír ; Bednařík, Karel (oponent) ; Friedl, Zdeněk (vedoucí práce)
Kontaminace životního prostředí aromatickými nitrolátkami, ať už se jedná o výbušniny, pesticidy nebo ostatní podobné látky, je celosvětovým a donedávna i přehlíženým problémem. Následující text se zaměřuje na kontaminaci látkami pocházejícími z vojenského a muničního průmyslu a to především 2,4,6-trinitrotoluen (TNT), dále pak 1,3,5-trinitro-1,3,5-triazinan (RDX), 1,3,5,7-tetranitro-1,3,5,7-tetrazokan (HMX). Prvním cílem této práce je popsat aerobní biodegradační a transformační procesy rozkladu výše uvedených aromatických nitrolátek. Druhým cílem je porovnat toxicitu výchozích nitroaromátů a jejich transformačních meziproduktů a produktů. Třetím cílem je poskytnout realistický odhad současného a budoucího praktického využití strategií biodegradace.
|
|
|
Hodnocení zátěže životního prostředí perfluorovanými sloučeninami
Šima, Aleš ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Nejdůležitějšími zástupci skupiny perfluorovaných sloučenin jsou perfluorooktansulfonát (PFOS), perfluorooktanová kyselina (PFOA) a perfluorooktansulfonamid (FOSA). Perfluorované sloučeniny mají výjimečné fyzikální a chemické vlastnosti, které je činí cennými při použití v různých odvětvích průmyslu. Vlastnosti, pro které jsou tak užitečné, jsou však zároveň důvodem, proč jsou tyto sloučeniny tak nebezpečné pro životní prostředí. Cílem teoretické části diplomové práce bylo zpracování literární rešerše na téma: Hodnocení zátěže životního prostředí perfluorovanými sloučeninami. V experimentální části byla vypracována a optimalizována metoda, které byla použita pro identifikaci a kvantifikaci vybraných polutantů obsažených v realných vzorcích půd.
|
|
|
Prevence závažných havárií a podlimitní zdroje rizika s amoniakem
Labaj, David ; Mašek, Ivan (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
U několika vybraných zdrojů v nichž se amoniak, podle platné legislativy, vyskytuje v podlimitním množství bude namodelován jeho únik při různých atmosférických podmínkách a také bude porovnána jeho toxicita s ostatními nejběžněji používanými toxickými látkami. Z výsledků pak bude vyhodnoceno, jak velké nebezpečí představují tyto podlimitní zdroje pro obyvatelstvo žijící v jejich okolí a navržen způsob ke zvýšení bezpečnosti.
|
|
|
Koloběh arsenu a jeho specií v životním prostředí
Ševčíková, Kateřina ; Sommer, Lumír (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce, která je z velké části rešeršní, se zabývá sledováním jednotlivých sloučenin arsenu ve složkách životního prostředí a metodami jejich stanovení (speciační analýza). V experimentální části práce byly ve vzorku pstruha duhového hledány jednotlivé specie arsenu metodou HPLC-UV-HG-AFS. Výsledky prokázaly, že se arsen v tkáni pstruha duhového nachází ve formě arsenobetainu, který je pro ryby a vodní živočichy přirozený a není toxický ani pro konzumenty.
|
|
|
Syntéza kvantových teček pro in-vivo zobrazování
Ferdusová, Helena ; Majzlíková, Petra (oponent) ; Pekárková, Jana (vedoucí práce)
Cílem této práce byly syntézy ve vodě rozpustných kvantových teček (QDs) pomocí různých prekurzorů a stabilizátorů a zjištění toxicity syntetizovaných QDs nutných pro in-vivo zobrazování. Tato práce je zaměřena na syntézy ve vodě rozpustných QDs (MPA-CdTe, MPA-CdTe/ZnS, MSA-CdTe, MSA-CdTe/ZnS, GSH-CdTe, GSH-CdTe/ZnS, TGA-CdTe, TGA-CdTe/ZnS, GSH-ZnSe a GSH-ZnSe/ZnS) a zejména na jejich toxicitu. Syntetizované QDS vyznačující se vysokou intenzitou fluorescence a záporným zeta potenciálem byly vybrány vzhledem k jejich vhodnosti pro tuto práci. Výsledné hodnoty QDs byly vyhodnoceny a u QDs s optimálními vlastnostmi (maximální intenzita, FWHM, zeta potenciál) byla dále studovaná toxicita. Toxicita QDs byla určena pomocí MTT testu na buněčné linii HEK 293, při kterém bylo podle rešerše potvrzeno, že QDs se strukturou jádro/obal jsou méně toxické než struktura jádro. Z výsledků vyplývá, že toxicita námi syntetizovaných QDs je nejnižší u MPA-CdTe (struktura jádro) a MPA-CdTe/ZnS (struktura jádro/obal).
|
|
|
Koloběh chrómu a jeho specií v životním prostředí
Nevrlá, Jana ; Sommer, Lumír (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Tato práce se v teoretické části zaměřuje především na možnosti vstupu jednotlivých forem chromu do životního prostředí, jejich akumulaci a transformaci ve složkách životního prostředí. Dále jsou zde popsány způsoby odběru vzorků pro analytické stanovení chromu, způsob úpravy těchto vzorků a nejpoužívanější analytické metody stanovení chromu v oxidačním stupni III a VI. Experimentální část je zaměřena na kvantitativní stanovení Cr(III) a Cr(VI) v odpadních vodách, odebraných v neutralizační stanici Chemické fakulty VUT v Brně, pomocí vybraných spektrofotometrických metod a porovnání získaných výsledků s výsledky analytického stanovení celkového chromu metodou atomové absorpční spektrometrie.
|
|
|
Posuzování nebezpečnosti nebezpečných chemických průmyslových toxických látek
Poláček, Tomáš ; Hradil, Jaroslav (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Práce pojednává o celkovém působení nebezpečí nebezpečných chemických průmyslových toxických látkách na lidský organismu, popisuje fyzikálně-chemické vlastnosti daných látek, jejich toxikologické vlastnosti a nebezpečí pro životní prostředí. V praktické části práce je vytvořen metodický postup pro posuzování nebezpečnosti daných nebezpečných průmyslových chemických toxických látek v závislosti na jejich vytypovaných vlastnostech. Dále pak je vyhotovena základní statistika výjezdu Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje k haváriím spojených s únikem nebezpečných chemických látek v letech 2006 – 2010.
|
host ::
RSS.